Úpravy jednotného zadání pro žáky s podpůrnými opatřeními

Pokud je to nezbytné vzhledem k typu a stupni zdravotního postižení žáka, mohou být témata/úkoly jednotného zadání ve škole formálně, nikoliv obsahově upravena. Škola pak odpovídá za to, že téma přizpůsobené speciálním vzdělávacím potřebám žáka má obsah shodující se s tématem stanoveným v jednotném zadání. Do obsahu zadání lze výjimečně zasáhnout pouze v případě, že je to stanoveno v doporučení školského poradenského zařízení.

Úpravy využívají zejména speciální SŠ pro žáky se zdravotním postižením (sluchové, zrakové či tělesné postižení, kombinované vady, autismus, mentální postižení). Mohou je aplikovat i běžné školy při individuální integraci žáka se SVP, je-li to nezbytné a vyplývá-li to z doporučení školského poradenského zařízení. Formální úpravy témat stanovených v JZZZ mohou být někdy potřebné i pro žáky s těžšími stupni specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie apod.).

Cílem formálních úprav témat je, aby způsob zadání neznevýhodnil žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, tj.: 

1. žákovi musí být téma předloženo v takové podobě, na jakou je zvyklý z průběhu vzdělávání;
2. žákovi musí být umožněno pochopit zadané otázky a odpovídat na ně způsobem, který byl průběžně využíván při jeho výuce.

Postup při formálních úpravách obsahu témat či úkolu

1. Škola si stáhne jednotná zadání a získá témata ve formátu PDF, který nelze upravovat. Poté si vybere témata, která využije u závěrečné zkoušky.
2. S pomocí vhodného software je převede do otevřeného formátu (např. Word) a přizpůsobí potřebám žáků, tímto způsobem lze postupovat také u oborů, ve kterých se témata písemné zkoušky generují z banky úkolů. vygenerované téma se ve škole následně formálně upraví podle potřeb žáka.

Příklady formálních úprav témat

Pro žáky se zrakovým postižením mohou školy provádět formální úpravy zpracování témat praktické a ústní zkoušky přímo v informačním systému, tj. zvětšit písmo, změnit jeho typ, zvětšit a zvýraznit obrázky. U témat písemné zkoušky generovaných z banky úkolů to v systému dosud nelze a je třeba potřebné úpravy provést ve škole (např. vhodné nastavení tiskárny, formát papíru apod.).

Podle specifických potřeb jednotlivých žáků či skupin žáků, lze dále:

• zestručnit formulaci otázek zadaných v rámci řešení tématu, změnit formu odpovědi žáka (např. na doplnění chybějících výrazů);
• převést otevřené otázky do formy testových (vhodné zejména u žáků se sluchovým postižením či žáků se SPU);
• doplnit do zadání k otázkám grafické podklady, tj. obrázky nebo fotografie strojů, zařízení, materiálů, jiných předmětů (vhodné zejména u žáků s mentálním postižením, příp. u žáků s kombinovanými vadami, pokud žáci byli zvyklí používat ve výuce názorné ukázky apod.);
• podrobněji rozpracovat pokyny k provedení úkolu, tvorbě výrobku (vhodné zejména pro žáky s mentálním postižením, aby snadněji pochopili zadání úkolu);
• u sluchově postižených žáků, kterým ústní komunikace činí výrazné obtíže, je také možné podrobněji rozpracovat osnovu zadání a požadované odpovědi u odborných otázek. Ústní zkoušku lze realizovat chatováním na počítači mezi žákem a učitelem. Žák si pak může vybrat, zda chce tuto zkoušku skládat ústně, příp. za přítomnosti tlumočníka ve znakované češtině, nebo písemně prostřednictvím vzájemného chatování se zkoušejícím pod dohledem zkušební komise.

Příklady uzpůsobení podmínek konání závěrečné zkoušky

• Prodloužení času na konání zkoušek:
  – u písemné zkoušky – např. u žáků se specifickými poruchami učení – dyslexie, dysgrafie, kteří s obtížemi čtou a píší; 
  – u praktické zkoušky – např. u žáků s tělesným postižením, pokud žák trpí zvýšenou únavností: zkoušku je možné rozdělit i na více dní po méně hodinách;
  – u ústní zkoušky – např. u žáků s vadami řeči nebo u žáků s poruchou autistického spektra, kteří mají potíže s ústním projevem.
• Individuální přístup, role a působení učitele žáka u závěrečných zkoušek: Např. žák s mentálním postižením nebo s autismem by měl být zkoušen výhradně pedagogem, který jej vzdělával, protože je možné, že každá změna pedagogické interakce navodí stav, kdy nebude schopen podat odpovídající výkon. Žák se sluchovým postižením by měl být dotazován výhradně svým učitelem odborného výcviku či odborně teoretických předmětů, protože je zde problematické využívání odborné terminologie zejména při používání znakované češtiny (a to i v případech, kdy jsou zajištěny tlumočnické služby osobou, která žáka nevzdělávala).
• Přítomnost dalších osob u závěrečných zkoušek (asistenta pedagoga, tlumočníka): např. pro žáky s tělesným postižením, smyslovým postižením – zrakovým či sluchovým.

Postup pedagoga při navrhování úprav podmínek konání zkoušky

1. Vyučující uplatní své zkušenosti se žákem získané v průběhu výuky a využije standardního doporučení ze speciálního pedagogického centra / pedagogicko-psychologické poradny, u které je žák veden. Následně posoudí zadání témat písemné, praktické a ústní zkoušky z hlediska potřeb žáka.
2. V souladu s doporučením školského poradenského zařízení učitel navrhne konkrétní vyrovnávací a podpůrná opatření ke konání závěrečné zkoušky pro daného žáka a předloží návrh řediteli/ředitelce školy ke schválení.
3. Ve výše stanoveném termínu poskytne rodičům žáka informace o opatřeních, které škola u závěrečné zkoušky žákovi zajistí, a o tom, že mohou požádat ředitele školy či školské poradenské zařízení o jejich přezkoumání a doplnění.

Postup školy při zajištění závěrečné zkoušky u žáka s podpůrnými opatřeními

Škola musí především zajistit, aby závěrečná zkouška probíhala za podmínek stanovených školským poradenským zařízením (ŠPZ).

Přitom postupuje takto:

1. Úpravy podmínek průběhu závěrečných zkoušek stanoví ředitel školy, který vychází z toho, že žák má školským poradenským zařízením, u kterého je evidován, diagnostikovány a potvrzeny speciální vzdělávací potřeby, resp. přiznána podpůrná opatření, k čemuž má škola příslušné doklady.
2. Konkrétní opatření k závěrečným zkouškám navrhují v souladu se závěry školského poradenského zařízení učitelé, kteří žáka dlouhodobě vzdělávali, znají jeho individuální potřeby, mají s ním zkušenosti z průběhu výuky a potřebné profesní kompetence a odpovědnost.
3. Žák, případně zákonný zástupce žáka, musí být školou v dostatečném časovém předstihu, nejméně však 4 měsíce před datem konání závěrečné zkoušky, informován o konkrétním uzpůsobení podmínek konání závěrečné zkoušky. Poté může požádat ředitele školy o individuální uzpůsobení podmínek závěrečné zkoušky v rámci již vydaného doporučení ŠPZ.
4. V případě potřeby může žák nebo jeho zákonný zástupce požádat školské poradenské zařízení o vyšetření a doporučení podpůrných opatření k uzpůsobení závěrečné zkoušky. Toto jednorázové, tzv. „ad hoc“, vyjádření k uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek pak škola předkládá při případné kontrole ze strany ČŠI.

Závěrečná zkouška pro žáky se SVP

Vymezení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Terminologické vymezení žáků se SVP je zakotveno v následujících právních předpisech:

1. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném od 27. 2. 2021  [PDF, 1,19 MB]
2. Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění účinném od 1. 1. 2021  [PDF, 1,31 MB]
   

§ 16 školského zákona „Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami“ definuje osoby se SVP a zavádí termín „podpůrná opatření“ (citace):

Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta….

Z uvedeného vymezení vyplývá, že podpůrná opatření se vztahují rovněž na vzdělávání cizinců, jestliže potřebují úpravy ve vzdělávání vzhledem k tomu, že pocházejí z jiného kulturního prostředí a k nutnosti zvládnout český jazyk.

Pro závěrečné zkoušky je směrodatný § 16 odstavec 2 školského zákona uvádějící výčet a konkretizaci jednotlivých podpůrných opatření, zejména písmena b a c (citace):

(2) Podpůrná opatření spočívají b) v úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a případného prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky, c) v úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání…

Pokud jde o ukončování vzdělávání, je zcela nezbytné, aby škola žákovi zajistila podmínky, které se shodují s podmínkami přiznanými žákovi v rámci podpůrných opatření stanovených školským poradenským zařízením (ŠPZ) a na které žák přivykl v průběhu procesu vzdělávání.

Ve zkušební dokumentaci jednotného zadání závěrečné zkoušky každého oboru vzdělání kategorie H i E naleznete odkaz na platné právní normy a základní možnosti uzpůsobení podmínek konání závěrečné zkoušky u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními, a to v části „Organizace závěrečné zkoušky“.

Postup školy a možnosti úprav jednotných zadání

Podpůrná opatření pro žáky se SVP jsou stanovena školským poradenským zařízením, za jejich zajištění zodpovídá vedení školy a konkrétní podobu opatření mají na starosti učitelé, kteří mají s danými žáky zkušenosti z výuky.

• Postup při zajištění závěrečné zkoušky u žáka s podpůrnými opatřeními
• Postup pedagoga při navrhování úprav podmínek konání závěrečné zkoušky
• Příklady uzpůsobení podmínek konání závěrečné zkoušky
• Možné úpravy jednotného zadání pro žáky s podpůrnými opatřeními

Závěrečná zkouška pro žáky se sluchovým postižením

Porucha sluchu či dokonce jeho absence výrazně omezuje schopnost žáka pochopit informace obsažené v tématech jednotného zadání závěrečné zkoušky. Při jejich řešení tedy může být znevýhodněn, i když potřebné znalosti a dovednosti má. Je tedy potřeba hledat takovou formu zadání, která bude vyhovující vzhledem ke komunikační bariéře daného žáka.

• Závěrečná zkouška podle jednotného zadání pro žáky se sluchovým postižením  [PDF, 716 kB]
• Využívání jednotného zadání závěrečné zkoušky pro žáky se sluchovým postižením  [PDF, 438 kB]

Závěrečná zkouška pro žáky se zrakovým postižením

Zrakově postižení žáci mají omezené nebo znemožněné vnímání okolního světa pomocí zraku, což má zásadní vliv na některé kognitivní procesy v souvislosti se studiem a s vykonáním závěrečné zkoušky. Mnohé zrakové vady lze do určité míry kompenzovat pomůckami, ale ani tak nemohou někteří žáci vnímat okolní svět zrakem ve stejné míře a kvalitě jako jejich spolužáci.

• Využívání jednotného zadání závěrečné zkoušky pro žáky se zrakovým postižením  [PDF, 530 kB]

Závěrečná zkouška pro žáky s tělesným postižením

Tělesné postižení ovlivňuje výkon žáka u závěrečné zkoušky v závislosti na typu a stupni postižení, a to u všech zkoušek – písemné, praktické i ústní. Projevuje se v oblasti hrubé i jemné motoriky. Níže jsou uvedeny příklady z praxe, které ukazují, jak přizpůsobit závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání potřebám žáků s tělesným postižením.

• Závěrečná zkouška podle jednotného zadání pro žáky s tělesným postižením  [PDF, 858 kB]
• Závěrečná zkouška podle jednotného zadání pro žáky s tělesným postižením – úprava podmínek praktické zkoušky v oboru vzdělání Textilní a oděvní výroba  [PDF, 2,33 MB]

Závěrečná zkouška pro žáky se souběžným postižením

Souběžným postižením více vadami rozumíme kombinaci tělesného postižení s mentálním, případně smyslovým postižením. Souběžné postižení více vadami ovlivňuje výkon žáka u závěrečné zkoušky v závislosti na typu a stupni postižení u všech zkoušek – písemné, praktické i ústní.

• Závěrečná zkouška podle jednotného zadání pro žáky se souběžným postižením více vadami  [PDF, 783 kB]

Příprava na závěrečnou zkoušku a pedagogická intervence

Nové pojetí pedagogické intervence

Pedagogická intervence byla až donedávna zařazena do druhého stupně přiznaných podpůrných opatření. V roce 2021 došlo ke změně jejího pojetí a přesunu mezi podpůrná opatření prvního stupně. Tím se stala flexibilním nástrojem škol, umožňujícím jim i bez doporučení školského poradenského zařízení cíleně intervenovat v případech, kdy žák potřebuje podporu ve školní práci, a rozhodovat o její formě i délce prakticky ihned po identifikaci žákovy potřeby. Není tedy nutné absolvovat standardní (dosud užívaný) postup pro vyšetření ve školském poradenském zařízení (ŠPZ).

Pedagogickou intervenci může vést pedagog – učitel, vychovatel, asistent pedagoga, speciální pedagog ve vztahu k obsahu a cíli intervence. O zahájení pedagogické intervence rozhoduje ředitel školy.

MŠMT ČR vydalo k začlenění nového pojetí pedagogické intervence do práce pedagogů METODICKÝ POKYN K ZAJIŠŤOVÁNÍ PODPŮRNÉHO OPATŘENÍ PEDAGOGICKÁ INTERVENCE (Praha, 14. 1. 2021), viz např.: Metodicky_pokyn_Pedagogicka_intervence.pdf (edu.cz). Naleznete v něm základní vymezení právního rámce a doporučení pro organizaci pedagogické intervence ve školách od 1. 2. 2021 a podrobné informace o souvislostech v oblasti pracovně právních vztahů, financování pedagogické intervence a statistického výkaznictví.

Využití pedagogické intervence při přípravě na závěrečnou zkoušku

Skutečnost, že žáci potřebují výraznější podporu ve školní práci, se může projevit rovněž při jejich přípravě na závěrečnou zkoušku (ZZ). Jedná se totiž o nestandardní etapu průběhu vzdělávání. Žáci mají oproti běžné přípravě na výuku pojmout (resp. zopakovat si) a následně prokázat mnohem rozsáhlejší objem vědomostí a praktických dovedností než množství, na jaké byli dosud zvyklí. Takže i ti, u kterých se jinak výrazné vzdělávací problémy neprojevovaly, mohou v tomto období přestávat výuku zvládat a nejsou schopni samostatně se systematicky na závěrečnou zkoušku připravovat. V takovém případě je třeba zvolit vhodnou formu a rozsah pedagogické intervence – a to buď individuální (v případě, že výrazné nedostatky vidíme pouze u ojedinělých žáků), nebo skupinové (pokud zjistíme, že s přípravou na ZZ má problémy většina žáků ve třídě).

Existuje rozsáhlý soubor dílčích opatření, která lze zahrnout do pedagogické intervence. Ve vztahu k přípravě na ZZ však mají přímý přínos zejména

•  úprava pedagogických strategií
•  úprava způsobu zadávání úloh určených k hodnocení

V pedagogické praxi jsou tato opatření samozřejmě vzájemně provázána.

Úprava pedagogických strategií a způsobu zadávání úloh určených k hodnocení

Pro většinu žáků je atmosféra závěrečné zkoušky jejich první životní zkušenost. Cílená příprava žáků na tyto specifické podmínky a průběh závěrečné zkoušky je proto zásadní jak z psychologického a sociálního, tak z organizačního hlediska.

Velmi důležité je zprostředkovat žákům určitou zkušenost ze zkušebních situací, ve kterých se v průběhu ZZ ocitne. Proto je vhodné zařadit do vzdělávacích strategií simulační a situační metody navozující podmínky konání ZZ a zadávat žákům úkoly formou analogickou s úkoly stanovenými v jednotném zadání.

U jednotlivých zkoušek je možné postupovat takto:

Písemné zkouška

Několikrát před písemnou zkouškou simulovat její průběh v rámci disponibilních hodin jako přímou pedagogickou intervenci v běžné výuce. Tzn. domluvit se s kolegy a vytýčit čas určený pro běžnou výuku na simulaci písemné zkoušky. Žáci budou po dobu 120-240 minut písemně zpracovávat úkoly a otázky vybrané z jednotného zadání písemné zkoušky, aby si zvykli na délku trvání téměř nepřetržité práce a také na způsob zpracování zadání v příslušném oboru vzdělání.

Žákům lze zadávat vybrané úkoly z jednotného zadání, které má škola k dispozici v podstatě celý školní rok (jsou zveřejněna v informačním systému pro termíny červen, září a prosinec). Přičemž nejde o únik zkušebního tajemství, protože se při ostré realizaci písemné zkoušky budou témata uspořádávat nově – pro každého žáka bude vygenerováno jedinečné téma. Písemnou zkoušku lze realizovat buď formou na PC, nebo po vytištění témat na papíře. Její simulace by samozřejmě měla odpovídat formě, která se následně reálně uskuteční. Pokud jde o písemnou zkoušku na PC, je nutné žáky opakovaně připravovat na tuto skutečnost, a to i v rámci běžných vyučovacích hodin.

Důležité je připomenout, že u jednotlivých oborů vzdělání je zpracování jednotného zadání písemné zkoušky různé. Vždy se odvíjí od potřeb a charakteru příslušného oboru. Zadání tudíž může obsahovat např. úkoly popisného charakteru, úkoly s doplňováním chybějících údajů, popisy technologických postupů, popisy částí strojů a zařízení, tabulky s doplňováním správných odpovědí, příp. čísel, popisy schémat, potřebné výpočty, testy s uzavřenými odpověďmi apod. Proto je třeba seznámit se s charakterem úkolů a úloh obsažených v zadání písemné zkoušky konkrétního oboru a zadávat v běžné výuce i mimo její rámec žákům v co nejvyšší možné míře úkoly a otázky podobně zpracované.

Ústní zkouška

Ústní zkouška by se na první pohled mohla jevit jako nejméně náročná část ZZ, mnozí žáci učebních oborů však mají problémy se souvislým ústním projevem. Navíc se v řadě případů i u žáků, kteří nemají žádný závažný handicap, setkáváme se sociální bariérou způsobenou nezvyklou zkušební situací – např. s trémou z přítomnosti cizích lidí při vystupování před zkušební komisí, strachem z nutnosti pohotově reagovat na dotazy členů zkušební komise apod. Proto by i na tuto zkoušku měli být žáci připravování prostřednictvím simulace jejího skutečného průběhu. Optimální by mohlo být domluvit se s ostatními kolegy, sestavit fiktivní zkušební komisi a zahrát si se žáky na ústní zkoušku.

Vhodné je také procvičovat zkušební situaci s ostatními žáky – jeden zkoušený žák si vylosuje téma (neví jaké) a má čtvrt hodiny na přípravu. Učitel a několik dalších žáků jej pak dalších 15 minut zkoušejí, hlavní otázky klade učitel, ostatní žáci kladou předem připravené doplňující otázky.

Obsah témat k ústní zkoušce má opět vycházet z témat jednotného zadání konkrétního oboru, včetně doplňující otázky ze světa práce. Žáci by měli být seznámeni s anotacemi témat ústní zkoušky pro lepší orientaci v tom, nač se mají při přípravě na zkoušku podrobněji zaměřit.

Příklady z praxe:

• Pedagogická intervence u písemné a ústní zkoušky pro žáky s tělesným postižením v oboru vzdělání 34-57-E/01 Knihařské práce [PDF, 702kB]
• Pedagogická intervence u písemné a ústní zkoušky pro žáky se sluchovým postižením v oboru vzdělání 29-51-E/01 Potravinářská výroba,zaměření Cukrářské práce[PDF, 380kB]

Praktická zkouška

U praktické zkoušky hraje vždy významnou roli charakter zadání, které žák řeší. Může jít buď o komplexní úkol, který žák řeší po stanovenou dobu (např. ucelený postup výroby zadaného výrobku), nebo skupinu různých úkolů souvisejících s dovednostmi podstatnými pro výkon profese (poskytování různých služeb, řemeslné pracovní činnosti, prodejní činnosti). Opět je zde nestandardní objem úkolů, které žák musí absolvovat v přesně vymezené době za zvláštních organizačních podmínek. Proto i na tuto situaci by si žáci měli přivykat již v rámci přípravy na zkoušku. Vhodné je simulovat průběh praktické zkoušky v rámci odborného výcviku, projednat záležitost v rámci celé školy a navrhnout a realizovat školní projekt simulující průběh praktické zkoušky.

V řadě oborů vzdělání jsou žáci nižších ročníků přítomni u zkoušky a pomáhají s její organizací, což rovněž přispívá k tomu, aby si o zkoušce udělali reálnou představu. Důležitým prvkem je dodržení reálné délky praktické zkoušky – jeden až tři dny maximálně po 7 hodinách. Žáci by měli mít předem vyzkoušeno, že stanovený časový limit zvládnou.

Příklady z praxe:

• Příprava žáků oborů vzdělání 41–52–H/01Zahradník a 41-52-E/01 Zahradnické práce k praktické zkoušce [PDF, 600kB]
• Úprava podmínek praktické zkoušky pro žáky s tělesným postižením oboru vzdělání 26-51/01 Elektrotechnické a strojně montážní práce [PDF, 1120kB]